"cage"

Jediný list na stromě důvěry.
Odcházíš stranou plný dojetí.
Kde jen stíny kráčejí po zjizvené tváři země.
Neslyšíš kázání o oprávněnosti těchto činů.
Ten tichý nářek cítíš hluboko
ve své zmatené duši.
Obracíš poslední stranu knihy života..
Tak chladná je zeď za tvými zády...
Světlo na konci chodby, kterou procházíš
při hledání své důstojnosti. To světlo
zaslepí tvé oči a potlačí chuť
změnit tvé odhodlání.
Jaké to je být sněhovou vločkou
padající do rozpáleného písku pouště?
Jaké je to být hvězdou na modrém nebi?